Lesní úkryty z II.sv.války v našem okolí

Lesní úkryty z II.sv.války v našem okolí

Je tady zvykem říkat jim "bunkr". Takto jsou však označovány spíše pevnůstky z betonu nebo zeminy. V textu volím raději označení úkryt, protože sloužili spíše k ukrytí pronásledovaných.

Kliknutím na fotografii trosek úkrytu obrázek zvětšíte v novém okně. Je na něm zobrazen přibližný tvar horního okraje krytu ve stávajícím terénu.

Celkový přehled nalezených úkrytů v lese mezi Hrabovou, Dubickem a Janoslavicemi

V lese nad Hrabovou, Dubickem a Janoslavicemi můžeme dodnes narazit na pozůstatky úkrytů z doby druhé světové války. Jedná se o doklady odboje proti nacistické okupaci v našem kraji, které čas pomalu zahlazuje. Následující fotografie dokumentují stav kolem roku 2015, tedy sedmdesát let po konci 2.světové války.

Dobu jejich budování můžeme rozložit na dvě období, rozdělené podzimem roku 1944, kdy došlo k rozbití severomoravského odboje na Zábřežsku zatčením jeho velitele Karla Holouše. Do té doby byly úkryty budovány z podnětu Holoušovy výzvy, jako místa pro nouzové ukrytí odbojářů Národního sdružení československých vlastenců (NSČSV). (Tyto úkryty jsou na mapě označeny jako KH1,KD1,KJ1,KL1,2.)

Druhé období budování úkrytů nastalo po přesunu vojenských zajatců Rudé Armády před postupující frontou do vnitrozemí na jaře roku 1945. Při těchto pochodech smrti, kdy zubožení zajatci přespávali v obcích na trase přesunu a kdy německé hlídky již nebyly schopny zvládat situaci, byla větší možnost úniku. Tak se po lesích a půdách vesnických usedlostí objevili uprchlí zajatci, které bylo třeba nějak uživit a ubytovat, mimo dosah německé správy. Nad Hrabovou tak byly vykopány nové úkryty, ve kterých se konce války dočkalo asi 20 uprchlíků.(Skupina úkrytů KS1-KS6.)

Terén v tomto lese je zvláště na západním okraji velmi členitý, což bylo pro budování úkrytů výhodné. Strže ve sprašové půdě o hloubce několika metrů usnadňovaly výkop úkrytu, který se nesesouval a ve strži se dal lépe zamaskovat.

Stručně k jednotlivým úkrytům

Hrabovský úkryt Na Skoku

KH1

N = 49° 51' 06,8" E = 016° 57' 58,3"
(49,851889N 16,966194E)

První hrabovský úkryt "Na Skoku" byl vybudován na jaře 1942 skupinou lidí kolem Karla Tuny. Z této skupiny vznikla partyzánská skupina označená jako Hrabová SEVER. V krytu se skrýval Josef Pospíšil z Hrabové, který odmítl povolávací rozkaz k totálnímu nasazení a rozhodl se skrývat v lese. Později k němu přibyli i další utečenci z nasazení v Říši. Po jistou dobu byl úkrytem i pro parašutistu, velitele výsadku GLUCINIUM, kpt.Lepaříka. Bylo to také místo schůzek se zábřežskými odbojáři. Nakonec jej obsadili členové NSČSV z blízkého okolí, kterým se podařilo uprchnout před zatýkáním na jaře 1944.
Úkryt byl na podzim 1944, po rozbití skupiny Zábřeh a zatčení Holouše,Tannerta a Lepaříka gestapem v Praze, prozrazen a zlikvidován výbušninou. Jeho první obyvatel, Josef Pospíšil již v té době nežil, byl zastřelen nad Janoslavicemi.

Úkryt dubické skupiny NSČSV

KD1

N = 49° 50' 10,4" E = 016° 57' 44,6"
(49,836222N 16,962389E)

Úkryt "U Lípy", jak ho nazývali jeho tvůrci z Dubicka v roce 1942 byl určen jako úkryt před zatčením. Členové československých vlastenců (NSČSV), kteří ho vybudovali jej nestačili použít, protože na jaře 1944 byly pozatýkáni při noční razii. Byl prý dobře maskován. Ačkoliv v nedaleké strži byla střelnice pro místní skupinu všetečných chlapců z Hitlerjungend a v tom místě došlo k několika pátráním, nebyl nikdy objeven. Koncem války v něm našli útočiště dva němečtí zběhové a dva zběhlí sovětští zajatci.

Úkryt nad Janoslavicemi v Drlíkově dole

KJ1

N = 49° 51' 20,8" E = 016° 59' 10,0"
(49,855778N 16,986111E)

Vybudoval ho Josef Pospíšil z Hrabové společně s Jiřím Kožouškem z Janoslavic zřejmě v roce 1943. Měli tam blízko ke Kožouškovým rodičům, u kterých se také ukrývali přes zimu 43/44. Brzy ráno 28.6.1944 se poblíž tohoto úkrytu střetl Josef Pospíšil s německou pátrací hlídkou. V přestřelce byl těžce raněn a zranění brzy nato podlehl. Kožoušek zůstal v úkrytu neobjeven.
Pomník Josefa Pospíšila

N = 49° 51' 06,8" E = 016° 57' 58,3"
(49,851889N 16,966194E)

Na okraji lesa nedaleko Drlíkova dolu je pomníček věnovaný Josefu Pospíšilovi. Je blízko křižovatky lesních cest.

Úkryty v oblasti Liščí Díry

KL1,2

N = 49° 51' 19,9" E = 016° 57' 39,9"
(49,855528N 16,961083E)

Ve spleti výmolů v oblasti Liščích děr nad Hrabovou by měly být záložní kryty kopané někdy v roce 1944 odbojáři, kteří se ukrývali v Pospíšilově bunkru (KH1). V tomto místě je vidět pozůstatek dvou krytů budovaných v horní části severní stěny hlavního výmolu. Jsou od sebe vzdálené asi 8 metrů a jsou značně poškozené sesuvem, takže jejich proměření je prakticky nemožné. Jsou patrné rovné zářezy v západní a severní stěně výkopů.

Úkryty patyzánské skupiny Hrabová z jara 1945

Jsou soustředěny v oblasti nad výraznou strží a cestou nazývanou Kameníček a tvořili jakýsi lesní tábor. Jsou překvapivě blízko vesnice. Z těch nejbližších se dá kontrolovat cesta do lesa. Vybudovali je uprchlí zajatci Rudé Armády, kterými vedoucí hrabovské skupiny odbojářů, Karel Tuna, posílil svůj partyzánský oddíl. Ten se po rozprášení na podzim roku 1944 s výhledem na brzký konec války znovu aktivoval.

Červenými kroužky jsou označena místa úkrytů, která pokládám za jisté nebo velmi pravděpodobné. Modré kroužky jsou místa, kde mám určité pochybnosti.